Návod na Python – data, proměnné a přiřazovací příkaz

Mezi základní příkazy každého programovacího jazyka patří příkazy pro vstup a výstup dat a přiřazovací příkaz. A ke všem třem budeme potřebovat ještě proměnné a základní datové typy.

Data, proměnné a základní datové typy

Každý program pracuje nějak s daty, s údaji, které reprezentují objekty v reálném světě. Příkladem je třeba jméno a příjmení zákazníka, počet jeho objednávek, kódy zboží, které už nakoupil, jeho cena atd.

Proměnná

Data programy uchovávají v paměti a pro přístup k nim slouží proměnné. To jsou něco jako názvy krabiček, ve kterých jsou konkrétní data uložena. V Pythonu mohou názvy proměnných obsahovat písmena, čísla a podtržítko, nesmí obsahovat mezeru a nesmí začínat na číslo.

Povolené proměnné

cislo, cislo1, JMENO, x_Oval, y_oval
hrozne_dlouhe_jmeno_promenne

Nepovolené proměnné

1cislo, $cislo, cislo@1, x oval 
hrozne-dlouhe-jmeno-promenne

Programovací jazyk Python je „case sensitive“, rozlišuje tedy velká a malá písmena: cislo, Cislo a CISLO jsou tři různé proměnné.

Python od verze 3 toleruje i diakritiku (č, š, ě…) v názvech proměnných, ale nedoporučuje se tyto znaky používat kvůli přenositelnosti programu na jiná zařízení s odlišným kódováním.

Všechny proměnné jsou v Pythonu vlastně objekty, lze tedy volat i jejich definované metody, ale o tom více až někdy jindy.

Přiřazovací příkaz

Proměnné není třeba nijak zvlášť v Pythonu deklarovat, prostě ji poprvé použijeme, a to právě pomocí přiřazovacího příkazu, který patří mezi základní příkazy každého programovacího jazyka:

Promenna = Vyraz

Do proměnné s názvem Promenna nalevo od znaku rovná se „=“ se přiřadí hodnota výrazu napravo. Takže např.

A = 1
B = A + 1
C = (A + B) / 2
A = 4

V Pythonu i s výstupem takto:

Základní datové typy

Datový typ je jednoduše druh hodnoty, který je s proměnnou svázaný. Někdy pevně (Pascal, Java), jindy volně (právě Python). Začneme těmi nejjednoduššími typy dat v Pythonu:

Pozor na desetinná čísla, Python je z oblasti, kde se používá desetinná tečka, nikoliv čárka. Použitím čárky jako oddělovače desetinných míst nebude desetinné číslo (float), ale datový typ n-tice (tzv. tuple):

Řetězce v Pythonu se zapisují pomocí apostrofů nebo uvozovek z obou stran řetězce. Bez toho by si Python myslel, že jde o proměnnou a mohli byste se dočkat chyby. Víceřádkový řetězec zapíšeme pomocí trojitých uvozovek nebo apostrofů. Je úplně jedno, zda používáte apostrofy, nebo uvozovky, můžete je v programu kombinovat, ale ne v jednom řetězci ( retezec = "Ahoj!' je chybný zápis).

R = "Ahoj světe!"
S = """Pec nám spadla,
pec nám spadla,
kdopak nám ji opraví?"""
print(R)
print("")      # vytiskne nový řádek 
print(S)

R = 'Ahoj světe!'
S = '''Pec nám spadla,
pec nám spadla,
kdopak nám ji opraví?'''
print(R)
print('')      # vytiskne nový řádek
print(S)

Výstup programu pak vypadá takto:

Proměnná v Pythonu může měnit typ za běhu programu

Proměnná má v Pythonu právě takový typ, jaký ji přiřadíme. Typ proměnné nikde nedeklarujeme (jako v C, Javě či Pascalu), prostě jí přiřadíme hodnotu daného typu. Dokonce můžeme typ proměnné za běhu změnit tak, že jí přiřadíme hodnotu jiného typu:

Typ proměnné můžeme kdykoliv zjistit s využitím funkce type(jmeno_promenne). Všimněte si na obrázku výše, že všechny datové typy v Pythonu jsou třídy (class), všechny proměnné jsou tedy objekty. Ale o tom jindy.

Základní matematické operátory

Python samozřejmě umí základní matematické operace, jak bylo vidět již v předešlých příkladech, některé ale mají speciální značení.

Složitější matematické funkce Python umí taky, jen je potřeba importovat modul Math.